Autorem je Hejty a doufá, že nezůstane sám.
Technické problémy tvorby AMV
Spadá pod Základy AMV.
Původní text byl rozřezán pro snadnější doplňování a zvýšení přehlednosti.
- Nejprve si zjistěte parametry videa, ze kterého stříháte. Určitě vám to poradí váš přehrávač, stříhací program nebo věc jménem GSpot - poslední jmenovaný nezkoušejte hledat Googlem, když vám za zády stojí rodiče nebo učitelka. Ačkoliv se jedná o neškodný bezplatný program, který vám dá informace o videu, většinou vyhledávač na dotaz „g spot video free“ vyhodí hodně závadného obsahu. : )
- Kvalita obrazu: volte s rozumem, obraz má být čistý, ale rozlišení přiměřené. V dnešní době jsou vhodné věci kolem 640x480, ale samozřejmě záleží na poměru stran a zdroji, z jakého čerpáte. Uděláte-li video 320x200, hodně lidí z toho bude mít legraci, zvolíte-li hiRes 1024x768 nebo víc, staromilci se starším strojem vás budou ignorovat. Chcete-li oslovit co nejvíc lidí, volte lidové poměry. Elitáře, co chtějí předvést, že jim rodiče koupili nový komp, nemá nikdo rád. (hlavně ne ti, co si pracně musí vydělat na chleba sami a ještě na nový počítač svým dětem)
- Poměr stran: Většinou je vhodné dodržet rozměry videa, jaké má váš zdroj, ze kterého to stříháte. Ale pozor, aby v obrazu nebyly černé okraje. Časté jsou seriály s poměrem stran 4:3, např.: 640:480=(4*120):(3*120)=4:3. Pokud byste chtěli ve 4:3 udělat video s šířkou 580, výška bude V=3*580/4=3*145=435. Ale mnoho kodeků umí jen rozměry dělitelné dvěma nebo čtyřmi, takže výsledek zaokrouhlete třeba na 436. Fajnšmekři kvůli kompresi používají rozměry dělitelné osmi, nebo ještě lépe šestnácti, ale na to mohou začátečníci dlabat, a když to po vás někdo bude chtít, zeptejte se na rozdíl mezi YUV, YIQ a YV12?. V nastalém zmatku můžete utéct, pokud dřív neuteče váš protivník. Většina filmů je v poměru 16:9 (no dobře, tak není). Poměr stran snadno posoudíte citem - vypadá-li měsíc jako vajíčko, poměr je špatný!
- Neměňte snímkovou rychlost! (fps) Pokud získáte video jako 23,979, tak ho tak i uložte. Je-li to 25 nebo 29,9, tak to držte! (No, možná to není až tak důležité, prostě změníte rychlost pohybu postav. Problém nastane, když se váš stříhací program pokusí rychlost udržet a nové snímky přepočítá.)
- Výstup videa: Většina programů na střih není moc vhodná na kompresi a normální člověk neumí stříhat s těmi, co jsou na kompresi vhodné. (za předpokladu, že s nimi vůbec stříhat jde).
- Vhodný bezztrátový výstup je třeba uncompressed RGB (nebo něco s podobným názvem). Jedná se o nekomprimované (uncompressed) video. Nevýhodou je, že zabere HODNĚ místa na disku (několik giga). Zvláště pokud používáte Windows 98, můžete narazit na velké problémy (staré systémy neumí soubory větší než 2 nebo 4 GB).
- Další zajímavý výstup je pro obyčejného člověka leda HuffYUV - Huffmanem uložené YUV, a i když dojde k určitým ztrátám v barevné části, lidské oko by to nemělo poznat (oko je citlivější na jas, než na barvy). Ukládání by nemělo trvat o moc déle a ušetříte proti nekomprimovanému videu dost místa. Přesto bude výsledek větší než při ztrátové kompresi.
- Ve zkutečnosti se prý nejedná o YUV ale YCbCr (to je o něco chytřejší)
- Máte-li už výstup proveden, zkomprimujte jej. Vhodný program pro kompresi je pro začátečníky VirtualDub (NanDub, VirtualDubMod a podobně), nebo Avidemux. Existují různé kodeky k uložení, stařičký MPEG 1 vám zajistí, že to zkoukne i šílenec na čerstvě instalovaném win 95, ale kvalita většinou není nic moc. MPEG 2 se používá na DVD filmy. Kvalita je skvělá, ale velikost šílená. MPEG 3 neexistuje. MPEG 4 má mnoho variant, h264 a AVC jsou sice výborné, ale potřebují výkonný přehrávač. Zbývá Xvid a DivX, o jejich výhodách se vedou dlouhé spory. Já osobně preferuji Xvid, protože ho máte legálně zadarmo, nedělá to hnusné logo a zdá se mi, že má lepší kompatibilitu (větší šance, že to video přehrajete). DivX může dělat (třeba v Linuxu a na MACu) problémy. Ale o tom se také vedou velké spory. V každém případě použijte největší kvalitu a několikaprůchodovou kompresi (počítač si nejprve oťuká video a pak ho zkomprimuje na míru). Jako cílový datový proud je dobrý od 1000 kb/s po řekněme 2000 kb/s, záleží hodně na kompresi, video, kde je hodně střihů a prudkých změn obrazu, potřebuje větší tok. Ještě náročnější na kompresi jsou pak dlouhé prolínačky. Nakonec vám stejně nezbude než nastavení vyzkoušet na konkrétním videu.
- Existuje též velmi dobrý (prý) kodek od Realu (ne to čistidlo), RealVideo? (nebo tak nějak), má ale velmi špatnou pověst a lidé s pamětí si ho na počítač nepouštějí.
- Další kodek (s ještě horší pověstí) je WindowsMediaVideo (WMV?), který proti vám poštve 50% lidí, co vaše video (v daném formátu) uvidí, a všechny, kdo ho neuvidí, protože ho nebudou moci otevřít. (WM kodeky mají dost podivnou licenci *) Obrazová kvalita tohoto kodeku je prý velmi dobrá, když se s ním umí.
- Zpracování zvuku: Když stříháte, použijte wav? (PCM) soubor, je to beze ztrát.
- Uložení zvuku... NEUKLÁDEJTE TO JAKO PCM! je to nekomprimované a zvuk má pak mnohdy větší velikost než komprimované video. Komprese jako Vorbis, AC3 a AAC je sice účinná, ale hodně lidí zaskočí. Vhodné je především mp3 (MPEG-1 layer 3), která je účinná a snadno přehratelná. I když za deset let to třeba bude jinak. Kvalitu stačí nastavit na 128 kb/s, zvláště u hlučných věcí horší kvalita moc nevadí, protože posluchači mají uši permanentně zalehlé a jemnější tóny neslyší (nesmějte se, na tomhle principu ztrátová komprese funguje). Říká se, že 162 kb/s normální lidé už nijak nerozliší, a pokud plánujete přehrávání na drahých bednách lidem s absolutním sluchem, sáhněte po 192, nejhůř 220 (čísla si přesně nepamatuji). Pokud použijete konstantní datový tok CBR, přehraje je dnes asi kdokoliv, proměnný datový proud (variable bitrate VBR) sice dává dost lepší kompresi při zachování lepší kvality, ale nejsou výjimkou případy kdy video někdo nepřehraje, nebo ho má přestříhané. (Tento případ se stal i v AMV soutěži na Animefestu 2007.) Větší kvality než těch 220 užijí jen audiofetišisti, kteří tomu nerozumějí, ukájí se při pohledu na dřevěné bedýnky uložené v teflonu a jejich vysněná životní partnerka má vzhled a hlas jako subwoofer. Většina lidí má stejně u počítače bedýnky od Vietnamců nebo sluchátka od Číňanů. Dodatek: Prý jsou známé případy, kdy bylo nutno použít až 320 kb/s - pro smyčce. Stejně tak se mp3 údajně nehodí pro prostý záznam hlasu.
- Komprese RealAudio (RA)? a WindowsMediaAudia(WMA) mají stejně špatnou pověst jako jejich video protějšky.
- Do čeho uložit, OGM a MKV soubory jsou dneska ještě moc pokrokové. (OGM zastará dřív, než se do módy dostane...), MOV? soubory jsou sice celkem (podle mne) šikovné, ale jsou proti nim předsudky (ne že by měly špatnou pověst, ale mnoho lidí si raději nechá uříznout pravou ruku, než aby nainstalovali podporu QuickTime). Další možné soubory jsou třeba MP4, ale oficiálně podporují jen MPEG komprese a navíc vycházejí z Apple Quicktime (MOV soubory). Takže zbývá uložení jako AVI, je to sice starý kontejner (to se tak říká) ale přehraje ho skoro kdokoliv. V budoucnu třeba přijde do módy MKV s h264? a Vorbisem, ale na to si pár let počkáme.
* přiznávám, mám radši GPL